Zpátky do reality

Stojíš tam a čekáš,

netušíš, že se dívám,

jak nervózně dýcháš,

když ti z dálky mávám.

Konečně držíš mě v objetí,

slyším tlukot tvýho srdce

a na svých bocích tvoje ruce,

tvoje rty jsou na mých vzápětí.

Najednou slyším zvonění,

to přerušuje naše spojení.

Zvoní budík

a vrací mě

zpátky do reality.